Když to chceš říct, ale nejde to
Znáte ten pocit, když si něco přejete, chcete si o to říct, máte to v hlavě přesně zformulované, možná i několikrát a v různých verzích, ale uvízne vám to v krku? A ať se snažíte jak chcete, slova prostě nevychází ven? Jako kdyby tam byla nějaká pomyslná zátka, přes kterou se nemůžete vyjádřit?
Já to znám dokonale. Zbavit se tohoto "zlozvyku", kdy nemůžu vyjádřit něco, co bych od partnera chtěla a vlastně nejen od partnera, se mi zdálo jako předem prohraný boj. Ale netýká se to jen partnerských vztahů, promítá se to totiž i do ostatních vztahů, ať už osobních nebo pracovních, o to větší výzva je to překonat.
Vždycky, když jsem se do dané situace dostala, tak jsem si řekla, že příště už to určitě dokážu. Od té doby jsem na to často myslela a psychicky se připravovala na to, jak to řeknu. Užíralo mě to, protože jsem si zároveň připadala neschopná, že něco tak zdánlivě banálního nedokážu zvládnout a čím více jsem se tím zabývala, tím větší ten knedlík v krku byl a tím horší bylo, se přes něj dostat.
Pořád mi na mysl vyvstávala otázka "Proč je to tak těžké? Čeho se bojím?". Bojíme se snad toho, že partner odmítne to, co si přejeme? Že se nám vysměje? Že mu bude připadat naše přání divné? U mě to byl strach z nepřijetí a také to, že "hodné holky" si o TO přece neříkají.
Přála jsem si být při milování autentická a tohle byla zásadní věc, která mi v tom bránila. Jak to ale překonat? Kde začít?
Napadlo mě, že bych mohla začít s jednoduššími věcmi než si říct třeba o to, aby mi to partner udělal pusou. To pro mě byla zatím jen vysněná cílová destinace. Tak jsem začala krůček po krůčku, se směrováním polibků, doteků, o ty totiž není tak těžké říct.. nebo jsem si řekla o masáž...to bylo mojí myslí taky do jisté míry akceptovatelné a až jsem se v tom cítila komfortně, šla jsem zase o krůček dál. Trvalo to několik týdnů, možná i měsíců, ale podařilo se mi dojít do mé vysněné cílové destinace a ten pocit volného krku, bez pomyslné zátky, je naprosto orgasmický a k nezaplacení!
Další cvičení, které vám pomůže tuhle strast překonat je velmi účinné, ale potřebujete k němu nějakou další osobu, nejlépe kamarádku, se kterou se cítíte uvolněně, bezpečně a důvěřujete jí.
POSTUP CVIČENÍ:
- Začnete tak, že si uděláte tzv. hnízdečko, dejte si na zem polštáře, deku, případně nějakou matraci nebo karimatku tak, aby vám tam bylo příjemně a jedna z vás bude "dávající" a jedna "přijímající", potom si role vyměníte. Pustíte si nějakou hezkou relaxační hudbu, můžete zapálit svíčky, jednoduše si to udělejte tak krásné, jak jen chcete.
- Cvičení můžete dělat buď oblečené nebo ve spodním prádle. Důležité je, abyste se cítily dobře a nešly do něčeho, v čem už se necítíte bezpečně. Je naprosto v pořádku, vymezit si před tím, než začnete, svoje hranice a to tak, že řeknete, kde je pro vás v pořádku, když se vás bude druhá osoba dotýkat a která místa jsou zakázaná. To můžete samozřejmě upravovat i v průběhu cvičení :).
- Když máte tohle vyřešeno, můžete začít. Ještě je fajn, dát si časový limit, abyste nemusely přemýšlet nad tím, jestli už to neděláte moc dlouho a mohly se plně soustředit na proces :).
- Ta, která je v roli "dávající" se začne dotýkat na těch nejméně intimních místech. Můžete začít od konečků prstů a postupovat blíže k tělu. Stejně můžete postupovat i od prstů na nohou. Dále můžete pokračovat třeba masáží hlavy, obličeje, pročesávání vlasů...zkuste se nechat vést svojí intuicí. Pokud chcete, můžete si vzít na pomoc třeba peříčko, nebo okvětní plátek růže, které mají ještě jemnější doteky než vaše prsty.
- Role "přijímajícího" je v tomto případě taková, že má za úkol říkat, kde se mu doteky líbí a kde ne. Dále může navigovat, kam by si přál, aby doteky pokračovaly a jestli by měly být třeba intenzivnější nebo naopak jemnější. Až vyprší stanovený časový limit, poděkujte si a chvíli posílejte, jaké to bylo pro obě strany. Jaké jste prožívaly pocity, čeho jste si všimly.
Cvičení můžete dělat buď oblečené nebo ve spodním prádle. Důležité je, abyste se cítily dobře a nešly do něčeho, v čem už se necítíte bezpečně. Je naprosto v pořádku, vymezit si před tím, než začnete, svoje hranice a to tak, že řeknete, kde je pro vás v pořádku, když se vás bude druhá osoba dotýkat a která místa jsou zakázaná. To můžete samozřejmě upravovat i v průběhu cvičení :).Toto cvičení je velmi přínosné v tom, že si v bezpečném prostředí vyzkoušíte, jaké to je, když si o něco řeknete a v mozku se vám vytvoří stopa, která vám potom ulehčí podobnou situaci v prostředí, kde už si nejste tolik jistí a bude sloužit jako podpora.
Takže hurá do toho <3
S Láskou, Zuzana